RUNNING WILD - The Rivalry
Toto bolo moje prvé CD Running Wild, ktoré som si...

RUNNING WILD - Victory
Taktiež ma prekvapilo vyššie hodnotenie, než...

RUNNING WILD - Victory
Materiál je výborný, ale zabil to tím automatem a...

RUNNING WILD - Victory
Popravdě mě tohle album už vůbec nebaví. Zatím...

RUNNING WILD - Victory
No úplne objektívne sa Running Wild stali sračkou...

RUNNING WILD - Victory
avizovals devět z deseti, tak zas nepřeháněj :D

RUNNING WILD - Victory
Jak jsem už avizoval v předešlé recenzi , tak se...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Milý Sagi, Floor krom songů od Nightwish pěla...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu

Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.

Jeho smrt klade ještě jeden vykřičník, možná o dost smutnější. Když odešel před deseti lety Lemmy, bylo to podobné a mluvilo se o odchodu staré gardy poctivých harcovníků, otců zakladatelů hard rockového a heavy metalového stylu. Nyní můžeme s definitivní platností mluvit o odchodu celé generace. Pravda, řada muzikantů ještě zbývá, jenže fakt, že dávným legendám ze šedesátých a sedmdesátých let je skoro osmdesát, leckdy i přes, je všeříkající. Takový ale svět je. Tak, jak kdysi odešli všichni mistři vážné hudby, jejichž odkaz přetrvává dodnes, míří na věčnost i generace těch, kteří kdysi udělali rockovou revoluci a dali světu hudbu, která pobláznila desítky milionů posluchačů. Ozzyho skon je pro toto odcházení smutným symbolem.

Jan Skala, 24. 7. 2025

SILVER BULLET - Shadowland


Finskou formaci Silver Bullet založil zpěvák Nils Nordling (ex-Dreamtale), který už v sestavě není, a kytarista Hannes Horma (ex-Turisas), jenž v současnosti funguje jako kapelník. Sedm let starý debut "Screamworks" vycházel z hororových příběhů, které pak seveřané prezentovali (v údajně velkolepém stylu) na koncertním turné. Druhé album "Mooncult" 2019 se zaměřilo na čarodějnictví, a aktuální fošna "Shadowland" si nechává otevřený prostor pro nejrůznější lyrická témata...více

[recenze]

[10.02.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


SODOM - Get What You Deserve


Šestá řadovka Sodom měla ukázat, jak si povede Tom Angelripper bez svého letitého souputníka, bicmena Witchhuntera, který musel kapelu opustit kvůli problémům s alkoholem. Dokáže německý frontman obstát jako jediný původní člen a zároveň hlavní skladatel? K jakým končinám nasměruje svoji kapelu? Bude to thrash, „Motörhead punk“, death nebo něco úplně jiného? Všechny tyto otázky zodpovědělo album „Get What You Deserve“, které pod štítem labelu Steamhammer vyšlo 10. ledna roku 1994. ..více

[recenze]

[09.02.2023]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


DOKKEN - Tooth And Nail


I když v Německu byli díky spolupráci s Wagenerem a Donovým krátkým námluvám se Scorpions Dokken za hvězdy a ve Velké Británii je časopis Kerrang! propagoval jako nově vycházející senzaci, s tvrdou realitou byla kapela konfrontována v Americe. Povedla se jí podepsat smlouva s kolosem Elektra, který hledal nové Mötley Crüe po grandiózním úspěchu alba „Shout At The Devil“, ale prodeje debutového alba „Breaking The Chains“ zůstaly těžce za očekáváním. Bylo to v době, kdy Quiet Riot a Mötley Crüe ..více

[recenze]

[09.02.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


ISSA - Lights Of Japan


U sedmého alba norské zpěvačky Issy Oversveen s názvem „Lights Of Japan“ přinese největší vzrušení čtení promo materiálů, které tradičně mluví o jednom z absolutně nejlepších alb talentované a báječné zpěvačky, dalším klenotu v koruně norské královny melodického roku, královně mohutných vokálů, krásných melodiích… Realita je o něco přízemnější. Znáte-li předchozí Issynu tvorbu, nová kolekce vás ani v nejmenším nemůže překvapit...více

[recenze]

[08.02.2023]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


MÅNESKIN - Rush!


To, že někdo vyhraje Eurovizi, ještě není záruka toho, že tvoří kvalitní hudbu. Tato pochybná soutěž je dnes spíše přehlídka exotů, stále pátrajících po tom, jakého vlastně jsou pohlaví a více než muzikantům slouží k představování liberálně politických vizí. Ale což, je i nějaká historie, v níž se několik známých umělců ze soutěže vylouplo, tak proč by tomu tak nemohlo být i nyní. Z těch, kteří se na této akci představili, v posledních letech nejvýrazněji zabodovala italští Måneskin. Kapela tvrdí, že hraje glam/hard rock ..více

[recenze]

[08.02.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


THE PRIVATEER - Kingdom of Exiles


Pirátský metal bude v Německu navždy spojován s kapelou Running Wild. Jenže tahle parta má své nejlepší roky dávno za sebou, a tak se otevírá prostor pro další "jednooké" interprety. Formace The Privateer patří mezi ty, které chtějí danou možnost využít beze zbytku. Ke cti spolku je ovšem nutné napsat, že neparazituje na tvorbě Rolfa Kasparka (jako např. jistý Švéd Cederick Forsberg), ani nechce zprivatizovat aktuální trendy nastolené britskými Alestorm...více

[recenze]

[07.02.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


RIVERSIDE - ID.Entity


Situace u polské progresivní jistoty Riverside se zklidnila a kapela už přestála sedm let starý šok, kdy na plicní embolii zemřel kytarista Piotr Grudziński. Pod tíhou události chvíli na to zkomponovala album „Wasteland“, nebývale těžké a chmurné dílo, v němž byla až bytostně cítit absence Grudzińského kytary. Proto byla deska odlišná od předchozí diskografie, ovšem co do podmanivosti a atmosféry neměla konkurenci. Byla ve svém ranku ojedinělá a nedalo se moc očekávat, že by na ni Riverside ..více

[recenze]

[07.02.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


RUINTHRONE - The Unconscious Mind of Arda


Kdyby italští power progresivci Ruinthrone přišli se svým druhým albem „The Unconscious Mind of Arda“ aspoň o půl roku dřív, mohli je příznivci starších desek Blind Guardian docela hlasitě velebit. A že na to italská šestice měla pěkně dlouho dobu. Svůj parádní debut „Urban Ubris“ představila už v roce 2013, a nebýt minutu a půl dlouhé výpůjčky od skladatele Howarda Sterna, kterou pod názvem „The Rings Of Power“ zveřejnila v loňském roce, asi by si na ni vzpomněli už jen příznivci se sloní pamětí...více

[recenze]

[06.02.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Cosmo`s Factory


Skrze sled neblahých a tragických událostí podzimu roku 1969, spojených s érou hippies, se proměnila celá hudební scéna. To, co bylo spjaté s květinovou revolucí, acidovými dýchánky a naprosto nezodpovědným, sebevražedným životním stylem, už nebylo moderní a mladí posluchači poznávali, že celé liberální hippie hnutí byl jen krátký přelud, který je odvedl od každodenních problémů, ale s běžným životem vůbec nesouvisel. Hvězdy této éry připomínaly trosky, které se chystaly buď za mříže nebo pod drn..více

[recenze]

[06.02.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


Russell GILBROOK (URIAH HEEP) - Rozhodně nejsme tribute band!


Bubeník Russell Gilbrook nezažil s Uriah Heep chvíle jejich největší slávy, přestože s hudbou začínal prakticky v době, kdy vycházelo debutové album „…Very `Eavy …Very `Umble“. Do kapely se dostal před patnácti lety, kdy do důchodu odešel bubeník klasické sestavy (ne však zakládající člen) Lee Kerslake. Dnes je Gilbrook nedílnou součástí Uriah Heep s proto může mluvit za současné kroky kapely a říct pár slov k vydávané desce „Chaos & Colour“, s kterou britská legenda reaguje na covidovou pandemii, ..více

[rozhovory]

[05.02.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


URIAH HEEP - Chaos & Colour


I přes všechny zmatky a tragédie, které provázely kariéru Uriah Heep, je dnes kapela (alespoň co se týče výrazu) zcela ukotvena ve svém stylu a jak už to u pánů v letech bývá, chuť po nějaké změně je pramalá, či spíše vůbec žádná. Bylo to jinak, když v osmdesátých letech Uriah Heep experimentovali s heavy metalem, či pop metalem a vršili jedno mizerné album na druhé, jenže to jedinému původnímu členov Mickovi Boxovi, bylo kolem čtyřicítky a podobnou zlotřilost si ještě mohl dovolit. Dnes je mu pětasedmdesát,..více

[recenze]

[05.02.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Ronnie ROMERO - Raised On Heavy Radio


Nestačilo loňské, naprosto zbytečné album „Raised On Radio“, na němž se chilský zpěvák (v současné době bydlící v Rumunsku) Ronnie Romero vyznal ze své lásky k rockovým klasikám, ke Kansas, Foreigner, Queen nebo Bad Company? Nestačí stále mohutnící množství projektů, do kterých je zapojen? Nestačila by mu jedna kapela, které by se věnoval pořádně na plný úvazek a občasné vystupování s Ritchiem Blackmorem v rámci legendárních Rainbow? Pokud by se Ronnie Romero držel tohoto modelu,..více

[recenze]

[04.02.2023]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


DEVILSBRIDGE - Sense Of


Nahrnete-li na hromadu informace a postřehy o DevilsBridge a jejich debutovém albu „Sense Of“, které kolem sebe kapela i label šíří, možná dojdete k závěru, že švýcarská pětice působí trochu zmateně. Pózování u symbolu, který by mohl evokovat pentagram, kdyby těch “gramů“ nebylo nějak moc. Obal alba, koketující s motivem Uroborose v hodně svébytné úpravě, s řadou symbolů, které přestanou působit samoúčelně až ve chvíli, kdy rozpletete zásadní koncepční myšlenku nahrávky,..více

[recenze]

[04.02.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


ARAKAIN, #ČERNÁ - Praha, O2 Universum, 28.1.2023


Na den, kdy Češi volili nového prezidenta, měla naplánovanou oslavu svého jubilea největší domácí metalová legenda. Zdá se to neuvěřitelné, ale Arakain opravdu funguje úctyhodných čtyřicet let a po celou tu dobu se stále drží na špici domácí metalové scény. V oblasti tvrdé hudby v našich končinách není jiná kapela, který by měla tak neotřesitelnou pozici jako Arakain, i proto bylo jasné, že oslava jejich čtyřicetin bude velkolepá...více

[reporty]

[03.02.2023]

[Moloch]

[4 komentáře ]


MONOLITHE - Kosmodrom


Monolithe jsou dnes již kultovní doom metalovou kapelou z Francie. Nutno dodat i jednou z nejosobitějších v žánru a jejich tvorba se dá klidně označit jako progresivní, alespoň v mantinelech doom metalu. Hrají přes dvacet let a aktuálně jim na kontě přibylo deváté album „Kosmodrom“. Název odpovídá tematické stránce desky a její atmosféře, která je prostě vesmírná.

Nahrávka má pouze pět skladeb, každá z nich patří mezi pořádné doomové eposy..více

[recenze]

[03.02.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


SODOM - Tapping the Vein


Začátek devadesátých let. Na metalovém výsluní se hřejí tvrdé žánry a nikdo ještě netuší, že je už brzy z trůnu sundá grunge. Stále vycházejí mistrovská, stylotvorná a kritikou velebená alba, která – jak dnes víme – překonají hranice veškerého času. Jenže parta Sodom do této rovnice úplně nezapadla. Trojice hudebníků nedokázala navázat na megaúspěšné album „Agent Orange“ a po nedovařené fošně „Better Off Dead“ z roku 1990 její sláva začínala upadat. Bylo jasné, že na následující studiovce už si Němci nemohli dovolit další přešlap...více

[recenze]

[02.02.2023]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


DOKKEN - Breaking The Chains


Přestože se jméno kapely Dokken citovalo v prvním šiku amerických hairmetalových kapel jen pověstných patnáct minut a prodeje jejích alb pokulhávaly za nejslavnějšími kolegy Mötley Crüe, Poison či Guns N`Roses, i tahle parta symbolizovala scénu, plnou vlajících, nalakovaných hřív, pestrobarevných hadrů a kvílivých kytarových sól. Dokken byli jeden čas synonymem pro tato rockové klišé, nejen proto, že měli ve svém středu jednoho z nejlepších kytaristů scény George Lynche, ..více

[recenze]

[02.02.2023]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 97 / 661 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.14116 sekund.